Frenzelhof na náměstí Untermarkt v Görlitzu

Untermarkt 5 je jedním z nejstarších halových domů (Hallenhäuser) v Görlitzu. Kupec Hans Frenzel převzal dům v roce 1499 po svém tchánovi a přestavěl jej za 1100 uherských zlatých. Dnes je v něm Hotel Frenzelhof.

Tato stránka vás provede domem a pěti stoletími jeho dějin: od podloubí na náměstí až po vymalovanou domácí kapli, od gotického štítu až po ruinu ze 60. let 20. století. Každý oddíl začíná krátce. Kdo chce vědět víc, otevře „Více“ a „Ze stavebněhistorického průzkumu“.

Akvarelová kresba z roku 1790: dům s vysokým gotickým štítem, v něm okna s kružbou a tři sochy, dole dva lomené oblouky podloubí s červeným portálem. — Posuňte jezdec: vlevo kresba z roku 1790, vpravo dnešní fotografie. Tam, kde jsou dnes okna druhého patra, stál v roce 1790 gotický štít se třemi sochami. Zachovaly se dva lomené oblouky podloubí a za nimi portál.Kresba z roku 1790, neznámý autor (reprodukováno u Lempera 2001). Foto: Hotel Frenzelhof.

Dnešní fotografie: táž fasáda se dvěma patry oken, mansardovou střechou a nápisem Hotel Frenzelhof nad oběma lomenými oblouky. — Posuňte jezdec: vlevo kresba z roku 1790, vpravo dnešní fotografie. Tam, kde jsou dnes okna druhého patra, stál v roce 1790 gotický štít se třemi sochami. Zachovaly se dva lomené oblouky podloubí a za nimi portál.Kresba z roku 1790, neznámý autor (reprodukováno u Lempera 2001). Foto: Hotel Frenzelhof.

Via Regia a bohatství města

Görlitz leží na Via Regia, Královské cestě mezi západní a východní Evropou. Poprvé je zmíněna v roce 1251 jako „strata regia“. Tam, kde překračuje Lužickou Nisu, vyrostlo město.

Zjednodušená mapa, poloha měst přibližná.

Po této cestě přicházel boryt z Durynska, sukno, vosk a kůže. Boryt je barvířská rostlina: z jejích listů se získávalo modré barvivo na sukno. V roce 1339 získal Görlitz právo skladu na boryt: kdo přivezl boryt do Horní Lužice, musel jej čtyři týdny nabízet k prodeji v Görlitzu. Teprve potom směl zbytek pokračovat do Slezska a Polska.

Díky obchodu s borytem, výrobě sukna a svým výsadám se Görlitz v pozdním středověku stal nejvýznamnějším obchodním městem mezi Erfurtem a Vratislaví. Kupci vkládali peníze do svých domů. Na Untermarktu a v okolních ulicích vznikly halové domy: obydlí, sklad, prodejna a pivovar pod jednou střechou. Pro pocestné byly také zájezdním hostincem.

I Hans Frenzel byl dálkovým kupcem. Učil se v Görlitzu a v Poznani a deset let pracoval jako obchodní pomocník u svého strýce Petera Frenzela, než si v roce 1493 založil vlastní obchod.

Více

Právo skladu zavazovalo obchodníky s borytem také vozit zboží po Via Regia. Na zpáteční cestě vezli do Durynska vosk, kůže a sukno. Obchod tak rostl oběma směry.

Zdroj: Město Görlitz, leták „Kaufmannspaläste an der via regia“ (2023); via-regia.org, „Görlitz – Waidhaus“.

Co je halový dům?

Görlitzský halový dům je kupecký dům z doby kolem roku 1500, postavený kolem vysoké haly uprostřed. Jejími vysoko položenými okny proniká světlo do jinak tmavého nitra a z haly vedou schodiště a galerie do všech částí domu.

Čísla odpovídají zastávkám prohlídky.

1Podloubí Krytý průchod na náměstí.
2Portál Vchod z náměstí.
3Přízemní hala Prodejna a výčep.
4Schodiště a zábradlí Cesta nahoru do centrální haly.
5Centrální hala Světlo a schodiště pro celý dům.
6Domácí kaple Místo modlitby a pokladna.
7Sál Obytná a slavnostní místnost rodiny.
8Sklepy Pivo, sudy a zboží.
9Dvůr Pivovar, sladovnický hvozd, prádelna.

Domy vznikaly po generace spojováním několika částí. Ve Frenzelhofu je to dobře vidět, protože požár města v roce 1525 jej z velké části ušetřil. Mnoho z Frenzelovy doby se proto zachovalo.

Domy s takovými světelnými a schodišťovými halami jsou i v dalších městech na Via Regia, například v polském Lubomierzu, Gryfówě Śląském, Świdnici, Krakově a Jarosławi. Většina z nich byla, stejně jako v Görlitzu, zároveň pivovarem.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Heinrich Magirius považoval domy Untermarkt 4, Brüderstraße 9 a Untermarkt 1 za nejstarší görlitzské domy s takovými halami, ještě z konce 15. století. Frank Vater vidí těžiště v prvních dvou desetiletích 16. století, stejně jako u Untermarktu 5. Pro srovnání badatelé uvádějí také Untermarkt 3, Peterstraße 14 a Neißstraße 29.

Prohlídka domu

Devět zastávek od náměstí až do dvora. Fotografie ukazují dům dnes, malý obrázek vedle, jak vypadal dříve.

Podloubí s křížovými klenbami, vlevo oblouky do náměstí, vpravo zeď domu.

Pohlednice z roku 1925: podloubí na Untermarktu s výlohami a vystaveným zbožím. — Pohlednice, 1925

1. Podloubí

Podloubí (Lauben) je krytý průchod před domy na jižní straně Untermarktu. Už v roce 1403 uvádí görlitzská berní kniha šest hostinských „unter den Langen Läuben“ (pod dlouhým podloubím).

Více

Původně bylo podloubí zřejmě dřevěné. Kolem roku 1500 dal Hans Frenzel postavit kamennou fasádu se dvěma lomenými oblouky. Strop nad průchodem zůstal dřevěný: stavební popis z roku 1760 počítá „10 Balcken mit 3. Unterlagen“ (deset trámů na třech podporách). Klenby, pod nimiž dnes chodíte, přibyly až v letech 1813 až 1835.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Na hranici se sousedním domem Schönhof ukazuje patka oblouku na druhý, nízko nasazený lomený oblouk; východní se zachoval. Ze statických důvodů by byly potřeba tři oblouky, ale hustě rozmístěná okna pro třetí sotva nechávají místo (Vater 2020, s. 20 n.).

Pohled z podloubí na lomený portál s dřevěnými dveřmi, před ním schody.

Stará fotografie lomeného portálu s jemně profilovanými pruty a dvoukřídlými dveřmi. — Foto Robert Scholz, počátek 20. století

2. Portál

Lomeným portálem se vstupuje do domu. Pochází z Frenzelovy první stavební fáze kolem roku 1500.

Více

Pruty ostění stojí na vlastních, pečlivě vypracovaných patkách. V Görlitzu jsou takové patky jinak jen u gotických oken domu Nikolaistraße 14 a u portálu matriky na radnici. Vpravo od portálu jsou vidět zbytky tří velkých gotických oken.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Srovnatelné portály stojí v Pirně, Míšni, Marienbergu a Annabergu-Buchholzi, kde pracovali i stavitelé činní v Görlitzu (Vater 2020, příloha 5).

Přízemní hala dnes jako bar: klenby, lampa ve tvaru hvězdy, červené koberce a křesla.

Černobílá fotografie z roku 1974: přízemní hala během stavebních prací, klenby a oblouky, stavební materiál na podlaze. — Foto Horst Kranich, 1974

3. Přízemní hala

Pro hotelové hosty

Za portálem leží hala o rozměrech zhruba deset na deset metrů. Zde se ukazovalo a prodávalo zboží a dům, který měl právo vařit pivo, zde čepoval své pivo. Dnes je tu hotelový bar.

Více

V roce 1760 měla hala dlážděnou podlahu. V roce 1859 do ní kupec Neubauer vestavěl obchod, později prostor rozdělily příčky. Dnešní klenby pocházejí z první poloviny 19. století.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Před Frenzelem byla přední část domu zřejmě hrázděná. Pokud hala tehdy sloužila obchodu, potřebovala nejméně dva křížící se průvlaky a sloup uprostřed (Vater 2020, s. 64).

Kamenné zábradlí s kružbou ve tvaru rybích měchýřků nad schodištěm, nad ním rostliny a obraz.

Stará fotografie: schodiště s kamenným kružbovým zábradlím, vpravo půlkruhový oblouk. — Foto Robert Scholz, počátek 20. století

4. Schodiště a kružbové zábradlí

Pro hotelové hosty

Z haly vede nahoru schodiště. Nahoře odděluje vyšší úroveň od haly kamenné zábradlí s kružbou.

Více

Zábradlí vzniklo patrně ve Frenzelově druhé stavební fázi v letech 1515 až 1520. Podobné zábradlí měla empora kaple svaté Anny, kterou dal Frenzel postavit v letech 1508 až 1512. Možná byla vzorem.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Ne celé zábradlí stojí na původním místě. Východní části zde byly pravděpodobně znovu použity v roce 1873 (Vater 2020, s. 65).

Vysoká bílá centrální hala s křížovou klenbou, dřevěným schodištěm a galerií; ze zábradlí visí barevné pruhy látek.

Černobílá fotografie z roku 1974: centrální hala jako staveniště, schodiště a galerie bez omítky. — Foto Horst Kranich, 1974

5. Centrální hala

Pro hotelové hosty

Srdce halového domu: zhruba deset metrů vysoká klenutá místnost uprostřed domu. Vysoko položenými okny proniká denní světlo až dolů.

Více

Z centrální haly vedou schodiště a galerie do všech místností. U stěny stojí dvě pískovcové sochy v životní velikosti: Panna Marie s Dítětem a Jan Křtitel, patron Hanse Frenzela. Kdysi stály na gotickém štítu do náměstí (více v cestě časem). Na stropě visí olejomalba z doby kolem roku 1700, která sem přišla při poslední obnově. Zobrazuje Venuši, jež nachází spícího Adónise.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Dnešní výšku získala hala, když Frenzel kolem let 1515 až 1520 nechal nastavit zadní část domu. Severní oblouk vykládá Magirius jako světelný otvor pro patro do náměstí (Magirius 1982; Vater 2020).

Pohled do síťové klenby domácí kaple: bílá žebra, mezi nimi malované květy a věnce na tmavě zeleném podkladu.

Fotografie z roku 1968 s červenými poznámkami: domácí kaple začouzená a poškozená, s dřevěnou podlahou. — Foto Horst Kranich, 1968

6. Domácí kaple

Pro hotelové hosty

Vedle centrální haly leží malá klenutá místnost, kolem roku 1515 celá vymalovaná: domácí kaple rodiny Frenzelů, dnes nazývaná klenotnice.

Do klenotnice

Více

Stavební popis z roku 1760 ji nazývá „das sogenannte Kirch Gewölbe“ (takzvaná kostelní klenba), s oknem se železnou mříží a okenicemi. Více o jejích malbách vypráví další kapitola.

Renesanční sál s malovaným trámovým stropem, lustrem a prostřenými stoly před dvěma okny.

Černobílá fotografie z roku 1976: sál s lustrem a dlouhou tabulí, na stropě trámy. — Foto Horst Kranich, 1976

7. Renesanční sál

Pro hotelové hosty

Největší místnost domu, s malovaným trámovým stropem. V roce 1760 se jmenovala „Schenk Stube“ (výčepní světnice). Dnes zde snídají hoteloví hosté.

Více

Zde rodina bydlela, slavila a obchodovala. K vybavení patří akvamanile, tedy umyvadlo na ruce, a nástěnná skříň na vzácné nádobí. Dříve měl sál do dvora tři velká gotická okna. Ve své druhé stavební fázi je Frenzel nahradil novými okny. Zbytky starých byly odkryty v 60. letech 20. století.

Ze stavebněhistorického průzkumu

V roce 1976 byla při stavebních pracích nad dveřmi do centrální haly otlučena omítka. Pod ní se objevil malovaný nadedveřní štít s motivem mušle, žlutý s černou konturou, jako u portálu Peterstraße 8 z roku 1528. Zanikl spolu s omítkou, zachoval se jen popis (Vater 2020, s. 45).

Klenutý sklep z lomového kamene pod centrální halou, s kamennou podlahou a několika kusy nábytku.

Černobílá fotografie z roku 1976: bíle vylíčený klenutý sklep se stoly a židlemi restaurace. — Foto Horst Kranich, 1976

8. Sklepy

Pod domem leží sklepy v několika úrovních, až šest metrů hluboko. V roce 1760 tu byl, „12 Stuffen tieff“ (dvanáct schodů dolů), sklep na silné březnové pivo.

Více

Frenzelhof byl pivovarský dům: směl vařit a čepovat pivo. V „Kuffengewölben“ (klenbách na sudy) se skladovaly sudy. Nejstarší sklepy pod přízemní halou a pod centrální halou pocházejí z 15. století a jsou starší než dům nad nimi. V letech 1974 až 1991 sloužily jako lokály restaurace „Goldener Baum“.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Obě sklepní klenby pod podloubím leží napříč ke starší valené klenbě vedle a nejsou s ní propojeny. Jejich ploché klenby se musely přizpůsobit už pevně dané podlaze nad nimi. Vater z toho usuzuje, že vznikly v různých dobách.

Dvůr dnes: dlážděný vjezd mezi světlými opravenými zadními domy, v pozadí střechy.

Pohlednice kolem roku 1920: dvůr jako malebné zákoutí s hrázděním, koňskými povozy a radniční věží v pozadí. — Pohlednice, kolem 1920

9. Dvůr

Za domem ležel hospodářský dvůr s pivovarem, sladovnickým hvozdem a prádelnou. Dnes zde parkují hoteloví hosté.

Více

Stavební popis z roku 1760 uvádí „Brauhaus mit tüchtiger Pfann Statt“ (pivovar s pořádnou pánví), podsklepený „wüste Darre“ (zpustlý hvozd) se „schadhafter Maltz Bütte“ (poškozenou kádí na slad) a prádelnu s kotlem a „gutem Ziegeldach“ (dobrou taškovou střechou). Nic z toho se nezachovalo. Už v polovině 18. století se dům objevuje ve městských spisech kvůli zříceným zadním domům.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Jak vypadaly zadní domy za Frenzelovy doby, není doloženo. Propojení místností v jižní části domu svědčí o zástavbě podél hranice se Schönhofem. Veduta Daniela Petzolda (1714) ukazuje podél Bäckerstraße souvislou řadu domů.

Klenotnice

Domácí kaple rodiny Frenzelů je malá místnost se síťovou klenbou, kolem roku 1515 vymalovaná odshora dolů. Se železnými dveřmi a ohnivzdornou klenbou byla zároveň pokladnou domu.

Historik umění Marius Winzeler řadí tyto malby k nejvýznamnějším zachovaným nástěnným malbám pozdního středověku v Horní Lužici. Malíř není znám. Znal umění Čech a pravděpodobně viděl i italská díla.

Nahoře se otevírá nebeská zahrada: květy a věnce na tmavě zeleném pozadí. Dole obíhá místnost malovaná poprsnice, přes kterou visí koberce z Orientu. Stojí na ní poháry, misky a vázy ze smaltu, stříbra, skla a zlata, mezi nimi ovoce a ptáci ze Středomoří. Skutečné výklenky na náčiní se střídají s malovanými dvířky a nástěnnými skříňkami.

Ze stavebněhistorického průzkumu

Malby se datují do let 1512 až 1515. Frank Vater předpokládá dvě etapy: Hans Frenzel dal vymalovat první místnost, jeho vdova Anna po roce 1525 dokončila výmalbu místnosti rozšířené k jihu.

Hotelové hosty provádí majitel domu osobně domácí kaplí a klenotnicí.

Patroni jednoho kupce

Na stěnách stojí světci, jimž Hans Frenzel svěřil sebe i svůj obchod: patroni pocestných, poctivých kupců a soukeníků. Zvolte obraz a světec vám sám vypráví svůj příběh.

Nástěnná malba: klečící král ve žlutém rouchu se svatozáří, v rukou zlatou nádobu.

Tři královéPatroni pocestných a kupců

Zvuková scéna · Severní stěna, „Klanění tří králů“

Přišli jsme z daleka, tři králové se zlatem, kadidlem a myrhou. Klečím ve žlutém rouchu před Dítětem, za mnou stojí oba ostatní, jeden v zeleném, druhý v červeném. Za Marií čeká Josef.

Ve středověku se k nám modlil každý, kdo cestoval se zbožím. Nikdo necestoval dál než my. Proto nás Hans Frenzel dal namalovat na největší stěnu své kaple, jako patrony pro sebe a svůj obchod.

Skoro čtyři sta let jsme leželi pod omítkou. V roce 1925 nás znovu objevili. Od té doby nám chybí leckterý kousek barvy, ale naše koruny jsou stále poznat.

Nástěnná malba ve výklenku: obr Kryštof v červeném plášti, na rameni Ježíšek s vlající rouškou.

Svatý KryštofPatron všech pocestných

Zvuková scéna · Výklenek v západní stěně

Jsem Kryštof, obr. Podle legendy jsem přenášel pocestné přes divokou řeku. Jednou jsem nesl dítě, které s každým krokem těžklo. Byl to sám Kristus.

Lidé věřili: kdo v daný den spatří můj obraz, nezemře ten den nepřipraven. Pro kupce, jehož vozy byly týdny na cestě po Via Regia, to byl dostatečný důvod, aby mě dal namalovat ve své kapli.

Nástěnná malba vedle žeber klenby: svatý Jeroným v červeném kardinálském rouchu.

Svatý JeronýmPatron poctivých kupců

Zvuková scéna · Jižní stěna, levý cvikl

Poznáte mě podle červeného kardinálského roucha a podle lva. Na poušti jsem mu vytáhl trn z tlapy. Od té doby mě hlídal.

Když později zlodějští obchodníci vnikli do mého kláštera a ukradli poklad, lev je pronásledoval. Proto mě vzývají poctiví kupci. Kupec, který svůj poklad schovával za železnými dveřmi, mě mohl dobře potřebovat.

Silně poškozená nástěnná malba v cviklu klenby: zbytky klečící postavy před skálou.

Svatý OnufriusPatron tkalců a soukeníků

Zvuková scéna · Jižní stěna, pravý cvikl

Ze mě už mnoho vidět není, můj obraz je silně poškozený. Jsem Onufrius. Žil jsem jako poustevník na poušti, bez oděvu a bez jídla, a byl jsem sycen nebeským pokrmem. Na mém nahém těle narostla hustá srst.

Proto si mě tkalci a soukeníci zvolili za svého patrona. Hans Frenzel obchodoval se suknem. Udělal dobře, že na mě nezapomněl.

Nástěnná malba: Panna Marie v zářivě modrém plášti s Dítětem, obklopená dalšími postavami Svatého rodu.

Svatá Anna a Svatý rodPatronka rodin

Zvuková scéna · Před oknem se záclonovým obloukem, kde kdysi stál oltář

Jsem Anna, matka Marie. Podle legendy jsem měla tři dcery, které se všechny jmenovaly Marie, a jejich děti se později staly Ježíšovými učedníky. Sedím tu s celou rodinou, Marie v modrém plášti uprostřed, Dítě mezi námi. Vzadu stojí muži, mezi nimi můj muž Jáchym.

Kolem roku 1500 jsem patřila k nejoblíbenějším světicím. Prosili mě o velkou rodinu. Hans Frenzel a jeho žena, která se také jmenovala Anna, čekali osmnáct let na dítě. Jejich první syn se narodil v roce 1512 a téhož roku zemřel. V roce 1515 se narodil Joachim. Nese jméno mého muže.

Kaple, kterou dal Frenzel v letech 1508 až 1512 postavit pro město, nese mé jméno: kaple svaté Anny.

Vybledlá nástěnná malba na pilíři: obrysy Panny Marie s Dítětem nad měsíčním srpkem.

Panna Marie na měsíčním srpkuKrálovna nebes

Zvuková scéna · Východní stěna, v rozšířené místnosti

Mně je zasvěcena poslední stěna. Stojím jako Královna nebes na měsíčním srpku, Dítě v náručí. Měsíční srpek je znamením noci a temných mocností, které jsem přemohla. Kolem mě zářila hustá svatozář z paprsků.

Z mého obrazu nezůstalo mnoho barvy. Ale když se pozorně podíváte, poznáte můj obrys a Dítě.

Zvukové scény jsou volně vyprávěné. Všechny údaje v nich pocházejí ze zdrojů uvedených dole na stránce.

Podívejte se blíž

Frank Vater v roce 2019 vyfotografoval každý detail maleb. Výběr:

Ptáci na poprsnici Ptáci ze Středomoří mezi ovocem a miskami, pod postavou Panny Marie na severní stěně.
Pohár plný květin Nádoby ze smaltu, stříbra, skla a zlata ukazují bohatství domu.
Skutečné a malované výklenky Výklenek je skutečný, mramorovaný rám namalovaný. Uchovávalo se zde náčiní k pobožnosti.
Koberec z Orientu Přes malovanou poprsnici západní stěny visí koberce.
Král v zeleném Hlava stojícího krále se svatozáří.
Dítě Ježíšek na klíně Panny Marie, severní stěna.
Král ve žlutém Hlava klečícího krále s vousy a svatozáří.
Ruka s darem Ruka krále v červeném drží jeho nádobu.

Sto let jedné stěny

V roce 1925 byla na severní stěně objevena „Klanění tří králů“ a zčásti odkryta. Pět snímků ukazuje, co se od té doby ztratilo a co zachránila obnova.

1925 Krátce po objevení. Foto Robert Scholz, Archiv města Görlitz.
1935 O deset let později se ukazují první ztráty. Foto A. Jäschke, Archiv města Görlitz.
1967 Barevný snímek, Hirche, 1967.
1994 Po restaurování. Foto Birgit Kühn, 1994.
2019 Dnešní stav. Foto Frank Vater, 2019.

V letech 1990 až 1992 zajistila restaurátorka Birgit Kühn malby, financované Německou nadací pro ochranu památek (Deutsche Stiftung Denkmalschutz). Frank Vater navrhuje dát jednou zrekonstruovat původní obrazy nezávisle na místnosti.

Cesta časem přes pět století

Zvolte období. Obrázek ukazuje dům tak, jak ho zachytili kreslíři, fotografové a stavební historici.

Trojrozměrná rekonstrukční kresba: barevné bloky pro sklep, přízemí a patro, vpředu dřevěné podloubí. — Rekonstrukce Frank Vater 2020: sklep červeně, přízemí oranžově, nad ním zeleně. Modré plochy označují osy místností.

před 1500

Několik částí domu, vpředu hrázděná stavba

Před Frenzelem tvořilo parcelu několik částí domu. Přední část do náměstí byla zřejmě hrázděná, před ní stálo dřevěné podloubí. Sklepy už existovaly. Majiteli byli patricijové a radní: kolem roku 1400 Vincenz Heller, později kupci Nicolaus a Johannes Marienamové, Hans Bottener a Caspar Tilicke.

Táž rekonstrukční kresba kolem roku 1500: vpředu dům s vysokým štítem a dvěma kamennými lomenými oblouky. — Rekonstrukce Frank Vater 2020.

1499

Hans Frenzel přestavuje

V roce 1493 se Hans Frenzel žení s Annou, dcerou kupce Caspara Tilickeho. Po tchánově smrti převezme v roce 1499 zchátralý pivovarský dům a přestaví jej za 1100 uherských zlatých. Vpředu vzniká kamenný dům s lomeným podloubím, portálem a vysokým štítem.

Vymalovaná domácí kaple: síťová klenba s květy, na čelní stěně Klanění tří králů. — Foto: Hotel Frenzelhof.

1512–1530

Hala, kaple, dva požáry

Po stavbě kaple svaté Anny rozšiřuje Frenzel svůj dům: centrální hala dostává dnešní výšku, vzniká kružbové zábradlí, domácí kaple je vymalována. V letech 1525 a 1530 v Görlitzu hoří; Frenzelhof vyvázne lépe než jeho sousedé. Hans Frenzel umírá v roce 1526.

Kresba tužkou z roku 1766: dvě sochy ze štítu, pod nimi rukou psaná poznámka. — Kresba soch ze štítu, 1766, Kulturně historické muzeum Görlitz.

1529–1758

Mnoho majitelů, těžké časy

Frenzelův syn Joachim raději žije v Königshainu, kde v roce 1540 staví zámek. Potom dům často mění majitele: kovář kos, švec, městský rychtář, lékař. Královský trest lužických měst (tzv. Pönfall), třicetiletá válka, mor v roce 1632 a požár města v roce 1692 nechávají na dům málo peněz. Do roku 1758 zde sám žije výběrčí daní Christian Ernst Cercovius.

1760

Dům je popsán

Cercovius nezanechává dědice, město dům spravuje a chce ho prodat. Rada proto dává vypracovat stavební popis. Uvádí gotický štít, sklep na březnové pivo, pivovar, „Schenk Stube“ (výčepní světnici) a „Kirch Gewölbe“ (kostelní klenbu), dnešní klenotnici. Dům je ve špatném stavu.

1790

Gotický štít

Kresba ukazuje fasádu tak, jak ji postavil Frenzel. Sousední domy jsou už dávno obnovené v renesančním slohu, Untermarkt 5 je stále gotický. V roce 1783 kupuje dům Johanna Dorothea Großmannová, bydlí však naproti.

Litografie: Untermarkt plný lidí při vjezdu krále, vlevo řada domů se štíty. — Litografie, Archiv města Görlitz.

1813

Štít ještě stojí

Litografie vjezdu pruského krále ukazuje Untermarkt s gotickým štítem Frenzelhofu. Je datována rokem 1815, podle jiných pramenů se králova návštěva konala v roce 1813.

Kolorovaná litografie kolem roku 1835: Untermarkt s radniční věží, dům už s novou fasádou. — Gustav Kadersch, „Der Unter-Markt zu Görlitz“, kolorovaná litografie kolem roku 1835, Městské umělecké sbírky Görlitz.

1833

Štít padá

Mezi lety 1813 a 1835, pravděpodobně v roce 1833, je štít stržen. Dům dostává další patro, mansardovou střechu a fasádu, kterou známe dnes. Podloubí a přízemní hala jsou zaklenuty. Z domu jedné rodiny se stává činžovní dům.

Černobílá fotografie kolem roku 1900: jižní strana Untermarktu s podloubím, vpravo radniční věž. — Fotografie kolem roku 1900, Archiv města Görlitz.

kolem 1900

Činžovní dům a dílny

Od roku 1865 patří dům rodině Röderových. Ve dvoře vzniká zámečnická dílna, pilnikářská dílna a stáj. V letech 1909 až 1913 je dům napojen na novou kanalizaci. V roce 1925 jsou objeveny malby v domácí kapli.

1965

Chátrání

Po válce dům chátrá. V roce 1965 fotografuje Horst Kranich dvůr: suť, zřícené zadní domy, otevřené zdi. V roce 1968 město v návrhu usnesení rady bojuje o zachování domů Untermarkt 4 a 5.

Černobílá fotografie: domy na Untermarktu, nad podloubím nápis Goldener Baum. — Fotografie, Archiv města Görlitz.

1974

Restaurace „Goldener Baum“

Do roku 1972 jsou fasáda a střecha zajištěny, v roce 1974 se v domech 4 a 5 otevírá restaurace „Goldener Baum“ (Zlatý strom). Při pracích v roce 1976 nachází Horst Kranich v podlaze centrální haly části soch ze štítu.

1999

Vzniká hotel

V roce 1991 se restaurace zavírá a dům stojí prázdný. V letech 1990 až 1992 zajišťuje Birgit Kühn malby domácí kaple. Od roku 1998 dům obnovuje dnešní majitel a vzniká Hotel Frenzelhof.

dnes

Hotel Frenzelhof

Hotel s pěti apartmány. Majitel provádí své hosty domácí kaplí a klenotnicí, snídá se v renesančním sále. Poptat pokoj ve Frenzelhofu (stránka v němčině)

Ztracené sochy ze štítu

Stavební popis z roku 1760 uvádí na štítu tři „Statuen in Mannslänge“ (sochy v životní velikosti): archanděla Michaela, Pannu Marii a Jana Křtitele. Zachycují je kresby z let 1766 a 1800 v Kulturně historickém muzeu v Görlitzu. Spolu se štítem zmizely.

V roce 1976 našel Horst Kranich při stavebních pracích jejich části v podlaze centrální haly. Byly tam použity jako výplňový materiál. Panna Marie, které chybí hlava, a Jan dnes stojí v centrální hale. Pravděpodobně pocházejí z dílny sochaře Albrechta Stieglitzera, kde vznikly i sochy kaple svaté Anny.

1800
dnes
dnes

Obyvatelé vyprávějí

Čtyři lidé, kteří s tímto domem žili. Jejich slova jsou volně vyprávěná, fakta v nich pocházejí ze spisů a stavebněhistorického průzkumu.

Kresba perem: anděl drží červený štít s písmeny HF a Frenzelovou domovní značkou.

Hans Frenzel1499 · Kupec

Zvuková scéna

Jmenuji se Hans Frenzel. Učil jsem se v Görlitzu a v Poznani a deset let jsem pracoval jako obchodní pomocník u svého strýce Petera Frenzela. V roce 1493 jsem se oženil s Annou, dcerou kupce Caspara Tilickeho.

Když můj tchán v roce 1499 zemřel, připadl nám jeho pivovarský dům na Untermarktu. Dům byl zchátralý, vpředu jen hrázděný. Vložil jsem do něj 1100 uherských zlatých: kamennou fasádu se dvěma lomenými oblouky, portál a vysoký štít.

Později přibyly vesnice, Königshain a Langenau, a kaple pro svatou Annu. Co všechno jsem potom ještě na svém vlastním domě postavil, jsem nezapsal. To dnes zjišťují stavební historici sami.

Podobizna Hanse Frenzela se nezachovala. Kresba ukazuje jeho znamení: anděla se štítem, iniciálami a domovní značkou, jako pod sochou svaté Anny Samotřetí na kapli svaté Anny a v logu hotelu. Frenzel zanechal popis svého života, v němž uvádí náklady na svůj dům a na kapli svaté Anny.

Svatá Anna z nástěnné malby domácí kaple.

Anna Frenzelovákolem 1530 · Vdova

Zvuková scéna

Jsem Anna Frenzelová, rozená Tilickeová. Tento dům byl už domem mého otce. V roce 1525 hořelo město, rok nato zemřel můj muž, v roce 1530 hořelo znovu. Náš dům vyvázl dobře.

Dala jsem malou kapli vedle haly rozšířit k jihu a dokončit její výmalbu. Nad oltářem teď sedí moje patronka Anna s celou svou rodinou. Říká se, že jsem byla velmi zbožná, a hodně jsem darovala. Ale tento obraz je pro náš dům.

To, že Anna Frenzelová dala výmalbu dokončit, je domněnka Franka Vatera.

Stará fotografie prázdné centrální haly s galerií a dřevěným zábradlím.

Christian Ernst Cercovius1758 · Výběrčí daní

Zvuková scéna

Christian Ernst Cercovius, výběrčí spotřební daně saského kurfiřtství. Dům jsem koupil z nucené správy. Lékař Daum, kterému dříve patřil, se zadlužil.

Od té doby tu žiji sám, bez ženy, bez dětí, v domě postaveném pro velkou kupeckou rodinu. Vzadu ve dvoře se zřítily zdi, střecha je krytá šindelem. Až umřu, nikdo dům nezdědí. Pak přijde město a všechno zapíše, schod po schodu.

Cercovius žil v domě sám až do své smrti v roce 1758 a nezanechal dědice.

Rukou psaná stránka stavebního popisu z roku 1760.

Písař městské rady1760 · Stavební popis

Zvuková scéna

Z pověření rady: dům číslo 5 na Untermarktu, Cercoviův pivovarský dům. Štít zděný „nach Gotaischer Art“, gotickým způsobem. V nejnižším oddílu „4 gedoppelte Fenster ohne Glas“, čtyři zdvojená okna bez skla, a „3 Statuen in Mannslänge“, tři sochy v životní velikosti: Michael, Marie, Jan.

V přízemí dlážděná podlaha. Vpředu, „12 Stuffen tieff“, dvanáct schodů dolů, sklep na březnové pivo. Strop pod podloubím je dřevěný, „hat 10 Balcken“, deset trámů. Z předsíně vlevo „das sogenannte Kirch Gewölbe“, takzvaná kostelní klenba, s oknem, železnou mříží a okenicemi. Patnáct dřevěných schodů nahoru sál před obytnou světnicí, v něm kamenné ohniště.

Střecha krytá šindelem. Jeden z pilířů fasády je poškozený.

Slova v německých uvozovkách pocházejí doslova ze stavebního popisu z roku 1760.

Všichni známí majitelé

kolem 1400	Vincenz Heller, konšel
15. stol.	Nicolaus a Johannes Marienamové, Hans Bottener, Caspar Tilicke, kupci a radní
1499	Hans Frenzel, kupec
1529	Joachim Frenzel, statkář
1565	Peter Frenzel, statkář
1571	Adam Rehdiger, kupec, vratislavský měšťan a radní
1580	Wolf Gneus, kovář kos a měšťan s právem várečným
1595	Joachim Schmidt von Schmiedebach, kupec
1611	George Mücke, švec a měšťan s právem várečným
1627	Anna Mückeová
1641	Georg Küchler, radní, konšel, městský rychtář
1646	Johann Teißner, právník a správce almužen
1696	dědicové Johanna Teißnera
1706	MUDr. Caspar Conrad Daum, lékař
1738	Christian Ernst Cercovius, výběrčí spotřební daně saského kurfiřtství
1760	Gerlachova pozůstalostní pokladna (městská rada)
1783	Johanna Dorothea Großmannová
1814	Caroline Christiane Großmannová
1859	Karl Friedrich Julius Neubauer, kupec
1865	rodina Röderových
od 1998	dnešní majitel, Hotel Frenzelhof

Zdroj: Podle Siegfrieda Hocheho, Eigentümer Haus Untermarkt 5 (rukopis 2019), a Vatera 2020.

Co výzkum ještě neví

Frank Vater v roce 2020 shromáždil vše, co je o tomto domě známo. Některé otázky zůstávají otevřené.

Měla přízemní hala dříve dřevěný trámový strop? Jeho stopy by musely ležet pod podlahou prvního patra na zdech k sousedním domům. Zatím tam nikdo nesondoval.
Jak velké bylo kružbové zábradlí původně? Jeho část sem byla přenesena později.
Jak starý je trámový strop v renesančním sále? Ukázal by to rozbor letokruhů. Dosud nebyl proveden.
Byla domácí kaple vymalována najednou, nebo ve dvou etapách? Odpovědět by mohl jen podrobný průzkum samotných maleb.
Jak vypadaly zadní domy za Frenzelovy doby? Spolehlivé doklady chybějí.
Nalezeny byly Panna Marie a Jan. Kde je třetí socha ze štítu, archanděl Michael?

Na návštěvě ve Frenzelhofu

Dům, o kterém tato stránka vypráví, je dnes hotelem s pěti apartmány, přímo na Untermarktu naproti radnici. Majitel vítá své hosty osobně a provádí je domácí kaplí a klenotnicí. Snídá se v renesančním sále, večer je otevřený bar s krbem.

Buďte našimi hosty. Srdečně vás zveme k přenocování ve Frenzelhofu, abyste dům viděli na vlastní oči.

Poptat pokoj frenzelhof.de (německy)

Hotel Frenzelhof · Untermarkt 5 · 02826 Görlitz · Německo
Telefon +49 3581 420872

Prameny a autoři obrázků

Podkladem této stránky je stavebněhistorický průzkum Franka Vatera: Der Frenzelhof. Die bauliche Entwicklung des Hallenhauses Untermarkt 5 in Görlitz, Görlitz 2020, s deseti přílohami. Texty o domácí kapli vycházejí z Mariuse Winzelera, Kulturně historické muzeum Görlitz.

Literatura (německy)

Heinrich Magirius: Archäologische Untersuchungen am Haus Untermarkt 5 in Görlitz. In: Vom Wohnen und Bauen, Akademie-Verlag, Berlín 1982.
Richard Jecht: Geschichte der Stadt Görlitz, sv. 1, Görlitz 1926–1934.
Ernst-Heinz Lemper: Görlitz. Eine historische Topographie, Verlag Gunter Oettel, 2001.
Inga Arnold: Ein Raum und seine Wandmalerei in einem Görlitzer Handelshaus vom Anfang des 16. Jahrhunderts, diplomová práce, Halle-Wittenberg 1982.
Christoph Uricher: Görlitzer Hallenhäuser. Untersuchungen zur Entwicklung eines Haustyps, Karlsruhe 2003.
Birgit Kühn: Die Schatzkammer im Untermarkt 5. In: Denkmalpflege in Görlitz, sešit 1, 1992.
Siegfried Hoche: Eigentümer Haus Untermarkt 5, Görlitz, nepublikovaný rukopis, 2019.
Město Görlitz: Kaufmannspaläste an der via regia, leták k výstavě, 2023 (PDF).

Obrázky

Fotografie domácí kaple a místností 2019: Frank Vater.
Fotografie 1965 až 1976: Horst Kranich.
Fotografie Roberta Scholze, A. Jäschkeho a veduty města: Archiv města Görlitz.
Kresby soch ze štítu 1766 a 1800, litografie kolem roku 1835: Kulturně historické muzeum a Městské umělecké sbírky Görlitz.
Fasáda 1790: anonymní kresba, podle Lempera 2001.
Rekonstrukční kresby: Frank Vater 2020.
Fotografie restaurování 1994: Birgit Kühn; barevný snímek 1967: Hirche; obnova 1999: Bährend.
Fotografie hotelu: Hotel Frenzelhof.
Hans Frenzel: kresba perem podle loga Hotelu Frenzelhof (anděl se štítem a domovní značkou).

Děkujeme všem nositelům práv za svolení ukázat zde jejich obrázky.

Na internetu

Archiv města Görlitz (německy): spisy, stavební popis z roku 1760, fotografie Roberta Scholze.
Görlitzer Sammlungen für Geschichte und Kultur (německy): kresby soch ze štítu, veduty města.
Deutsche Stiftung Denkmalschutz (německy): financovala restaurování domácí kaple v letech 1990 až 1992.
Wikipedie: Zhořelec (Görlitz), Via Regia; německy: Frenzelhof, Hans Frenzel, Annenkapelle.